ZÁKLADNÍ PRAVOPISNÉ JEVY
V dnešním díle této příručky bych se ráda zmínila o základech našeho pravopisu. Možná mi to nebudete věřit, ale znalost naší gramatiky je důležitou složkou každého díla. A text plný chyb a překlepů dokáže mnoho lidí dokonale odradit od čtení. Proto si svoje dílo nejprve důkladně přečtěte, než ho dáte někomu k přečtení.
Pro ty, kteří si nejsou v češtině úplně jistí, vypíšu zde základní gramatiku.
Vyjmenovaná slova
B - být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, zbytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, Přibyslav
F - fyzika
L - slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš
M - my, mýt, myslit, mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, Litomyšl
P - pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se
S - syn, sytý, sýr, syrový, sychravý, usychat, sýkora, sýček, sysel, syčet, sypat
V - vy, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň a slova s předponou vy-/vý-
Z - brzy, jazyk, nazývat se, Ruzyně
Pozor na některá slova, jejichž význam může změnit jediná chybka:
byl (existoval)/bil (tloukl)
blízko/blýskat se
výška/vížka (=věžička)
sýr/síra
viset (na stromě)/ vyset (obilí na pole)
výt (psi vyli na měsíc)/ vít (věnce)
pil (vodu)/ pyl (z květiny)
slepýš (ještěrka)/ slepíš (lepidlem dva papíry k sobě)
vikýř, vyviklaný zub, visutý most, visací zámek....
Shoda podmětu s přísudkem aneb jaké i/y napsat v koncovce slovesa v minulém čase
1) Podměty rodu mužského životného -> I
Kluci se po celou dobu školní docházky snažili udržet v kolektivu stálou hladinu humoru. - můžeme se říct ti kluci -> i
V televizi mluvili o problémech dnešní společnosti. - V této větě je tzv. všeobecný podmět. Sice nevíme, kdo to říkal, ale můžeme si říct oni -> ti -> měkké i
2) Všechny podměty rodu mužského neživotného -> Y
Stromy se mohutně tyčily do výšky. - ty stromy -> tvrdé y
3) Všechny podměty rodu ženského -> Y
Holky své spolužáky v jejich vtipech samozřejmě podporovaly. - ty holky -> tvrdé y
4) Všechny podměty rodu středního (množné číslo) -> VŽDY A!!!!!
Štěňata si vesele hrála na louce. -> máme TA štěňata
5) Podměty jakéhokoliv rodu + alespoň jeden mužský životný -> I
Srny a jeleni se pásli na louce. - tady už si to nemůžeme více zjednodušit, takže nezbývá, než se to naučit.
6) Podměty rodu středního (množné číslo) + alespoň jeden rodu středního čísla jednotného -> Y
Koťata a štěně společně dováděly na dvorku. - tady taky nepomůže nic než vaše paměť ;)
S/Z
Kdy se píše s a kdy zase z?
S:
Předložka pojící se se sedmým pádem - s kým, s čím
Slova, která si musíme zapamatovat: Stěžovat (si), spálit, shořet, strávit...
Směr: Dolů (shlížet do údolí), dohromady (sbalit), z povrchu pryč (sfouknout)
Z:
Předložka pojící se s 2. pádem (nic si z toho nedělá, vyšel z domu)
Slova, která si musíme zapamatovat: zkoušet, zpytovat, zpívat
Změna stavu (zčervenat)
POZOR!!!
zpravit (podat zprávu) x spravit (opravit)
sbalit x zabalit
stěžovat (si na něco) x ztěžovat (dělat těžším)
zhlédnout (film) x shlédnout (z okna)
Mně/ mě
Kdesi jsem narazila na jednu dobrou pomůcku, kterou dodnes používám, tak vám ji sem napíšu.
Ve 2. a 4. pádě je vždy mě (koho, čeho; koho, co). Jako pomůcku můžeme použít třeba jméno Vašek. Bez koho? Bez Vaš-ka -> dvě slabiky => MĚ (Beze mě)
Ve 3. a 6. pádě píšeme mně. Opět můžeme použít Vaška. Mluvil o kom? O Vaš-ko-vi -> 3 slabiky => MNĚ (Mluví o mně)
Přídavná jména
Skloňování podle vzoru mladý:
Zdravý (mladý) jídelníček, rychlí (mladí) ptáci...
Jarní: tak tam je to jednoduché, všude je měkké i (včelí vosk, cizí dům)
Je/ě
objet (jet okolo něčeho)/ oběd (jídlo)
oběť/ objetí (někoho obejmu)
rozumět (rozumím), umět (umím) POZOR!!! rozumně (jak, od slova rozumný), umně (od slova umný)
skromně (skromný)
soukromě (soukromý)
tamější lidé (od slova tam)
zapomněl (zapomínat), pomněnka
objem, objevit, oběh (obíhat), vjezd